CUI BONO MELISSO?

Rozhovor s lídrem kapely MELISSA, kytaristou, autorem textů, hudby a grafiky PETREM KOHOUTKEM nejen o novém EP...

CUI BONO MELISSO?

Kutnohorská Melissa vydala 24.2.2024 nové EP s názvem "CUI BONO" Nahrávka obsahuje pět skladeb: Na sedmém schodu, O milost se neprosí, S medem u huby, Menhiry a Tančím se stínem. Texty ke všem skladbám napsal Petr Kohoutek, který společně s Lídou Hájkovou složil muziku.

EP vychází zhruba po třech letech od poledního alba "Folk" (2021). Kapela jde opět akustickou cestou, ale tentokrát se snažila o svižnější písničky, které svým pojetím, či energií navazují na její bigbeatové kořeny. Její hudbu lze nazvat folkem, stejně jako akustickým rockem, ale vlivy vždy míchala bez ohledu na hudební škatulky. Tentokrát jsou na CD čtyři zpívané písničky a jedna je instrumentální.

EP bylo nahráno v sestavě: Lucka Strnadová – zpěv, Petr Kohoutek – kytary, Lída Hájková - housle, sbory a Adam Langr – perkuse, sbory.

Touto nahrávkou Melissa uzavírá jednu kapitolu ve výše uvedené sestavě a otevírá další.

Nahrávalo se ve studiu Streetsound Pardubice, o zvuk, mix a mastering se postaral Matt Diesel. Grafiku (obal) vymysleli společně Petr Kohoutek, Adam Langr a Ivo Vičar.

Tolik k nové nahrávce uvádí tisková zpráva, kterou kapela poslala hudebním médiím.

O rozhovor k novému EP jsme požádali lídra kapely, kytaristu, autora textů, hudby a grafiky Petra Kohoutka

1. Od vydání EP uběhl více než měsíc, objevují se první pochvalné recenze. Vypadá to, že kapela může být se svou prací spokojená. Jak to vidíš Petře s odstupem času ty? Historii nevrátíme, ale udělal bys něco jinak?

Nevím, jak ostatní, ale v tuto chvíli si za sebe pořád myslím, že to není třeba. U minulého alba Folk jsem někde zmínil, že jsme mohli udělat tři různé mixy a všechny by fungovaly. Tady byl můj záměr pokusit se zachytit tu původní bigbítovou energii, kterou v tom cítím a nahrát svižnější celek. Byť je to " jen" EP. Třeba písničku "O milost se neprosí" jsme kdysi zkoušeli už v té folk- metalové verzi, ale nahráli jsme jí trochu předělanou a akusticky až teď. Co bylo potřeba předělat, to jsme udělali předem nebo ve studiu. Živě v nové sestavě ale zase bude malinko jiná.

2.Podle příspěvků na sociálních sítích to vypadalo, že kapela dlouho vybírala název alba. Jaké další varianty byly k dispozici a co rozhodlo pro titul Cui Bono? Tato latinská verze má vícero významů – jaký z nich si vybrat pro vaši muziku?

Začnu od konce. Význam Cui bono je ve smyslu: Komu to prospěje?. Odpovědi na tento název si ale samozřejmě opět musí doplnit každý sám a opět je to spíš zastřešující název pro celé EP. Měl jsem v záloze ještě jeden název, ale už nevím, jestli jsem ho kapele vůbec nadhodil. On by mi totiž stejně neprošel. Na to byl moc agresivní. (smích) Řešili jsme grafiku a font písma. Nechtěl jsem dělat všechno sám, tak jsem napsal kapele, aby každý nadhodil svou představu a nakonec to dopadlo tak, že si jako autor textů stejně mám říct já, co na obrázcích má být. Chvilku mi to trvalo, protože tam, kde to šlo, jsem stejně chtěl spíš naznačit, než vysloveně nakreslit kus textu a to jsem postupně naposílal Ádovi, který z toho nějak vytvořil výslednou podobu, která myslím velmi dobře vystihuje, co bylo potřeba. Když jsme vybrali, které obrázky použijeme, řešili jsme font písma. Původně jsem chtěl jeden psací, který mi pasuje k tomu vizuálu, ale náš grafik Ivo Vičar udělal nové kapelní logo a poslal návrh titulní strany a já nakonec ustoupil, protože Jeho návrh se líbil víc a já nakonec uznal, že je i viditelnější a čitelnější při těch miniaturách, které se na internetu používají. Výsledek vidíš na CD.

3.Můžeš nám Petře říct pár slov k tomu, jak vznikaly jednotlivé skladby? Která z nich vám dala nejvíce "zabrat" a která naopak vznikla na "první dobrou"?

Hele, já už si občas něco taky nepamatuju (smích), ale mám dojem, že pracnější byla už zmíněná "O milost se neprosí". Původně byla v té folk- metalové podobě, ale když jsme jí prostě přehráli akusticky, nefungovalo to úplně dobře. Myslím, že tehdy Lucka nebo Lída přišla s tím, že jedna pasáž drhne a projevilo se to při čtené zkoušce s textem, kdy Lucka hledala svoje pojetí a nějak to nešlo. Celou pasáž nebo původní refrén nebo co to bylo, jsem na její přání vyhodil a udělal část jinou. Tím jsem si u ní zrovna nešplhl, protože tam na Lucku vyšlo to, že si musí se zpěvem čtyři doby počkat, ale jednou to je dob šest. Doteď mě za to nemá ráda. (smích) Naopak třeba "Na sedmém schodu" šla myslím kupodivu docela rychle a je to takový můj pokus udělat něco odlehčeného, i když i ta má svou reálnou původní inspiraci tady u nás v Kutné Hoře.

4. Kde jako výhradní autor textů bereš inspiraci? A jak takový text vzniká? U kapel to většinou funguje tak, že texty má na triku zpěvák. Ty se vokálům zatím "vyhýbáš". Není to škoda? A neměl jsi někdy představu sólové kariéry – hraješ na kytaru, skládáš, píšeš texty – jen přidat zpěv a bylo by to?

Teda, moc mě zrovna nešetříš.(smích) Inspirace jsou různé, část tvoří různé knihy, část vlastní myšlenky nebo to, co kde zaslechnu, ale většinou se mi to pak vrací až s odstupem třeba půl roku, no a pak z toho napsat text je dost útrpák. To už se spojí třeba několik vjemů na podobné téma a někdy taky musím jít a dohledávat informace v dalších knihách, abych nenapsal kravinu. Pak to celé musíš psát s vědomím, že je to pro zpěvačku, takže v ženském rodu a ještě samozřejmě to musí vyhovovat Lucce jak pojetím, tak obsahem. Slovosled ti dává možnosti jak pracovat s melodií, ale zároveň to musí být dobře česky. Krátké, dlouhé slabiky, konce vět, atd. Někdy to je za odpoledne, někdy to sepíšu za rok a až pak to použiju. Texty u nás nejsou druhořadou výplní. Co bylo dál? Zpěv. Jo, Lucka po mně chtěla, abych zpíval sbory, ale když jsme to zkusili, řekla mi: "Víš co? Nezpívej". To mi fakt nejde. Nazpíval jsem nějaké sbory ve studiu, ale jinak to nechávám povolanějším. Nejsem sólista. Pro ty svoje hudební vize potřebuju kolem sebe parťáky, kteří pokryjí to, co já nezvládám. Naopak se snažím nebýt za každou cenu na očích třeba na úkor dámské části Melissy. Ta je určitě zajímavější a hezčí než já a tak to má být.

5. Četl jsem některé rozhovory s tebou. Jako své vzory jsi uváděl metalové frontmany Udo Dirkschneidera, Ronnieho Jamese Dio, Kinga Diamonda…. Další člen kapely Adam Langr hraje v metalové bandě Rebel a kapele Sebastien…. co vás "odplavilo" z rockových vod do středověké taverny?

Tehdejší situace a problém s bubeníky. Mohli jsme tedy hrát buď akusticky, nebo vůbec. Taky jsme mohli hledat perkusistu a propustit Ádu, ale to jsem nechtěl a zeptal jsem se ho, jestli by chtěl zkusit tedy nějakou základní rytmiku hrát a dopadlo to tak, pokud se nepletu, že ve středu jsme dojeli koupit djembe a v sobotu hrál koncert. Písničky znal a postupně jsme to nabalovali a děláme to tak doteď, když se bavíme, jaké drobnosti můžeme zapojit do soundu kapely atd. Nakonec ty sbory s Luckou zpívá taky on. Ale pozor, pořád to co hrajeme, můžeš považovat za akustický set folk-metalové kapely nebo třeba za akustický rock nebo středověký folk. Vyber si, co chceš. Mně jsou škatulky celkem fuk. Je to o obsahu.

Mimochodem ta zmíněná tři jména jsou jen část z většího množství lidí, kteří mé vnímání nějak směřovali a našel bys mezi nimi osobnosti i úplně mimo hudbu.

6. Řada otázek padla v souvislosti s tím i na to, zda Melissa "nepřitvrdí"? Na jednu stranu by to mohlo znít zajímavě, ale rockových projektů je ažaž a v jejich moři je snadné se utopit. Zatímco ve vašem hudebním ranku jste jedni z mála, jste více rozpoznatelní, máte jistější úspěch… Netoužíš někdy zapojit kytaru do věže "marshallů", sešlápnout pedál a otočit volume doprava?

To je těžší otázka, než se zdá. Nikdy jsem to nevyloučil, ale v tuto chvíli se soustředíme na nahození řemenu s novou sestavou Melissy a nebylo by fér vůči novým členkám kapely a vlastně nikomu z kapely tříštit síly a čas. Máme hromadu práce před sebou a sotva to stíhám. Jinak to téma je mnohem širší a jen nad touto otázkou bychom mohli sedět půl hodiny. Nechme to na jindy. Marshally ale pořád mám.

7. V tiskovce je uvedeno, že nahrávkou Cui Bono končí jedna etapa kapely a začíná druhá. Ke konci loňského roku odešla houslistka Lída Hájková. Zůstali jste tedy jako trio. Kam má v plánu teď kapela směřovat a jaké jsou vize do budoucna?

Jojo, odehráli jsme ve třech jednu slíbenou vernisáž, mimochodem ve složení akustická kytara, elektrická kytara a zpěv a v takovém komorním prostředí jako byla vernisáž, to taky šlo. Možná tak někdy nahrajeme nějaký bonus, když už se to Áda učil, ale teď už je nás naopak pět. Okolnosti nám zatím nedopřáli novou sestavu nějak oficiálně odprezentovat, ale v rámci možností zkoušíme repertoár a odehráli jsme už jedno charitativní představení ve spolupráci s ochotnickým divadlem. Myslím, že třeba Lucka má z nové sestavy radost. Tedy to máme my všichni, ale že to tak potěšilo Lucku, to zase udělalo radost mně. Dám ti vědět. Zatím jedeme v módu: To nejdůležitější nejdřív. Na focení ještě dojde.

8. Docela mě zarazilo, že jako "sponzor" nahrávky je uvedena ne zrovna moc oblíbená organizace OSA. Jak ty sám se stavíš k vybírání poplatků např. za prázdná média? Proč si mám třeba připlácet za flashku, na kterou si chci nahrát mnou vytvořené soubory?

Taky neznám ten zákon do detailů. Řešil jsem to, protože jsem prostě musel. Když jsme před časem s Lídou složili a nahráli autorské instrumentální album pro hudební banku, dostali jsme se do situace, kdy to prostě bez toho ani dělat nelze. Máš na to smlouvy, ve kterých jsou přesně určeny dle zákona tvoje práva a povinnosti a taky to, co nesmíš a poměry případných finančních odměn, atd. To je v pořádku a řeší to autorský zákon a smlouva s agenturou/ vydavatelem. Další věc je to, že byť si nemyslíme, že na našich písničkách zbohatneme, nikdy nevíš, kdy a kam se co po internetu zatoulá a zaregistrovat si výsledky své práce je tvoje právo a já jako kapelník mám i takovou povinnost vůči spoluhráčům v kapele. Oni na nich také hrají. Vše jde tedy přes nahrávací protokoly a registraci. Občas nám hrají muziku rádia a ta opět ze zákona platí za použití tvé hudby a bez registrace taky nemáš na nic nárok. Jsou to naprosto standardní pracovní postupy. Co se týče tvé flashky, tak bohužel nevím, nedokážu ti odpovědět. Ohledně prázdných nosičů neznám z hlavy ani zákon ani jeho zdůvodnění. Nezlob se. Ale ujišťuju tě, že jsem na tom stejně. (smích) Názor, že co je zveřejněno je zdarma, je ale hovadina. Auto na veřejné ulici taky nepatří všem, kteří se zrovna chtějí povozit. Osa poskytuje granty na projekty v několika směrech, dá se to najít na jejich stránkách. Melissa prošla nějakým sítem na základě prezentace v žádosti a mě teď ještě čeká zpráva, kterou doložím všechny náležitosti ke grantové smlouvě, abychom ty finance taky skutečně dostali. Smlouva ti je zaručuje při dodržení podmínek a teď je třeba prokázat, že jsme je dodrželi. Pro změnu trochu kancelářské práce. Jsem za podporu OSA moc rád a umožnilo nám to EP Cui bono vůbec vydat.

9. Jaro se probouzí v plné síle, brzy nastane čas venkovních akcí a slavností. Kde můžeme Melissu v nejbližší době potkat a kam bys nás pozval?

Díky tomu, že nové členky Melissy odvádí úžasnou práci při učení se repertoáru jsme teď mohli odehrát jedno představení v divadelní hře, a můžeme obsazovat další termíny. 13. 4. si to zopakujeme na divadelní přehlídce v Sadské a pak už klasicky Melissa třeba 18.5. v Náchodě, 22.6. v Čáslavi, 1.8. v Bystřici pod Hostýnem, 7. 9. v Litomyšli nebo 14. 9. v Příbrami. Další termíny jsou nebo budou průběžně na našich profilech. Kutná Hora, Tábor. Pořadatelé chystají akce průběžně, proto ani my nemáme vše jasné na začátku roku a zveřejňujeme to postupně, jak se daří vystoupení domlouvat. Vše podstatné je nebo bude na www.melissamusic.cz

10.Na závěr obligátní otázka – tvoje životní krédo (citát, moudro) ?

Člověče, já asi nějakým krédem nějak zvlášť netrpím. Nějaké ty citáty by se asi našly, ale když jeden chceš, ukradnu větu z Polyho textu z repertoáru Insanie: " Nepřítel člověka je člověk a jeho činy". To myslím vystihuje mnohé. Abychom ale nekončili tak vážně, děkuji ti moc za prostor a zájem, zdravíme všechny, kteří to dočtou až sem a přijďte se někam na Melissu podívat, poklábosit nebo třeba na štamprle. Rádi vás uvidíme. Mějte se fajn a díky!

Foto: Markéta Kolínská, archív kapely