DYSANGELIUM

Dysangelium - rockeři, co se nebojí říct svůj názor pěkně nahlas...

Přečtěte si rozhovor s metalovou kapelou DYSANGELIUM, který poskytla naší stránce. Myslím, že tam najdete i to, co se bojíte sami říct nahlas... Díky za rozhovor !

1. Před necelým měsícem jste pokřtili v jaroměřském Nároďáku novou placku s názvem Mohamord. Za album vás někteří budou odsuzovat, odmítat s vámi stát na jednom pódiu, bombardovat pořadatele a psát vás na black list... (stačí vzpomenout kostelecký Majáles - hardcore fest). Vyslovit nahlas svůj názor k tak ožehavým problémům jako je víra, náboženství , imigrace ... to je docela odvážné. Stojí vám to za to? Proč raději nepsat o démonech, peklu, neopětovaných láskách, chlastu.... ?

První půlkou svého dotazu jsi víceméně vystihl otázky, které samozřejmě padaly i u nás v kapele, když jsme o možnosti realizace této lehce kontroverznější záležitosti začli diskutovat. Jsme si naprosto jistí, že partičky rudě kovaných následovníků Pavlíka Morozova na nás nenechají nit suchou, ale tak nějak jsme se shodli, že to je věc, se kterou dokážeme žít. Na Žižkovské noci si holt asi nezahrajeme, no. :) Vlastně by bylo přesnější říct, že s tou věcí žít chceme, o což jsi se krásně otřel v druhé části dotazu, když jsi napsal, že je to docela odvážné. Pokud bych to vzal z toho politického hlediska, nemělo by být jistou známkou svobody nebát se myslet a mluvit? A pokud už ano, jaký morální nebo jiný kredit by měl mít jedinec, který si uzurpuje moc říct, že někdo mluvit nesmí? Nedávno jsem slyšel krásnou větu: "Má práva nekončí tam, kde začínají tvoje pocity." A takhle to přesně je. Jsme si vědomi, že můžeme urazit něčí náboženské nebo politické city, ale měli bychom se z toho snad ošívat? A jsou snad oni zdrženliví? Jsme součástí nejtvrdších a nejkontroverznějších odnoží hudby, pro jejíž historii je kontroverze prakticky synonymem. I ty jsi její součástí, jinak bychom spolu teď nekomunikovali. Bylo by absurdní bát se slov.

Udělám malý oslí můstek. Pamatuješ si pankáče dvacet a víc let zpátky? Cigára, chlast, sichrhajsky v obočí, prázdná šrajtofle, ubytko v kanálu a "no future" jako životní krédo? Ti dnešní nakupujou v Kenvelu, číra jim staví kadeřník místo kámoše s autolakem ve spreji a v kapse maj iPhone. Nesmíme dovolit, aby nás to semlelo taky, a to by se přesně stalo, když by se naše vlastní subkultura začla bát kontroverze. Stali bychom se tím, čím jsme vždy pohrdali pro tu naprostou prázdnotu a průměrnost, kterou jsme z toho něčeho cítili - popem. Nicneříkajícím, zglajchšaltovaným a poslušným. Takže abych odpověděl na další část: "To si piš, že nám ta kontroverze za to stojí!" Kontroverze je nedílnou součástí naší milované subkultury a vyměnit ji za strach mluvit nebo pohodlí konformity by znamenalo jediné - zabít jejího ducha.

Je zde ale třeba troška upřesnění. Naše texty nejsou politické, i když se to na první pohled může zdát. Píšeš o démonech, peklu, chlastu, neopětovaných láskách, atd. a víceméně s tebou v tomto nutno souhlasit. My jsme si vybrali psát o peklu, ale ani ne tak o tom klasickém, jako spíš o tom, které člověk nosí sám v sobě (a s povahou jemu vlastní ho často předává i druhým). Říká se, že Bůh stvořil člověka k obrazu svému, ale je to spíš tak, že člověk stvořil k obrazu svému Boha. A když se nad tím zamyslíš, co to vlastně znamená... nevím jak Tebe, ale mě z toho mrazí. Pokud je náboženství obrazem lidské povahy, tak jsme jako druh naprosto šílení. A přesně o jedné formě tohoto šílenství je i Mohamord. Jednotlivé písně rýpou do citlivého, ale nedělají to politicky. Pro naše odpůrce je hudba jen politický nástroj a na tuhle úroveň nechceme nikdy klesnout. Uvědomujeme si sice dobře, že balancujeme na hraně a naše album bude politicky vnímáno, protože doba je už prostě taková, že jak se řekne islám, proběhne člověku hlavou celej shitstorm na tohle téma (kopání do mrtoly křesťanství by přitom bylo vnímáno jako norma). A o to víc jsme rádi, že jsi se takhle zeptal, protože díky tomu můžeme ukázat, že naše sdělení politické není, protože nikomu neříkáme a nikdy nebudeme jako kapela říkat, co si má myslet nebo koho má volit. Nikdy od nás neuslyšíš song o Trumpovi, Babišovi, Putinovi nebo třeba pirátech. A k našim skladbám trošku blíže: Lepromancer je o šílenství proroků. Infidel je oslavou bezvěrectví a velkým rouháním. Hecatomb je o pocitech štěstí a natěšenosti do ráje z pohledu teroristy (avšak píseň ho nijak nesoudí, úsudek si všude musí udělat až posluchač). Mutilated je o bolesti a nenávisti násilím obřezané dívky a její touze se pomstít. Deathmachine je spíš takové obecně metalové, naschvál nadsazené klišé, které ani na islám explicitně nenaráží, byť implicitně se mu samozřejmě vysmívá (a nejen jemu). Fanatic je o křivdě, kterou cítí někdo takto označovaný jen proto, že se snaží striktně řídit Božími zákony, pročež se ten někdo snaží zvát ostatní, aby ho podpořili v jeho cestě. Jihad naráží na moji vlastní zkušenost, když jsem si zcela nezaujatě v sedmnácti přečetl Korán a dospěl k závěru, že by ta pakárna měla být napsána písmenky vystříhanými z novin a nalepenými na papír, aby nebylo poznat písmo autora, protože to není nic než 600 stran dlouhý výhrůžný dopis adresovaný celému lidstvu. Žádná svatá nebo dokonce vznešená kniha. No a nakonec Mohamord - ten je o mytologii pojaté jako hřbitov, kam přijdou bozi, ve které již lidé nevěří. I proto je v bookletu k této skladbě namalovaný vykopaný čerstvý a čekající hrob s náhrobkem nesoucím arabský znak pro Alláha. O imigrantech na albu není ani slovo a ani do budoucna to není v plánu. Našim cílem je hudba, nikoliv stranická agitace.

2. Jako argumentaci, proč s vámi někteří muzikanti odmítají stát na jednom pódiu je prý fakt, že jste "náckové" a při koncertech hajlujete... Tak jak to s tím "haknkrajcem" ve skutečnosti máte?

Nejsme vyznavači žádného kříže. Jedním (ne však zdaleka jediným) z důvodů našeho odporu k islámu je naše láska ke svobodě. A té bychom těžko posloužili vážným přikloněním se k jakékoliv formě totality. Mohu říct, že je nám velmi blízký černý humor a naopak velmi vzdálená politická korektnost, což samozřejmě vede k nálepkám, ke kterým to vedlo i u nás. Taková už je ale dnešní přecitlivělá doba. Naše prořízlé huby si zašít nenecháme a měnit se nehodláme ani v nejmenším. Je i férové přiznat, že jsme párkrát trošku trollili s tričkama, která politicky působila (škrtlý půlměsíc, stop islám, stop rasismu, kde černé postavičky pronásledují bílou, atd.) a sám si teď kladu otázku, do jaké míry to bylo ok. Ne však pro nekorektnost těch triček, ale proto, že když jsme teď vydali album, které rýpe do citlivého, trošku nám to přitěžuje ve snaze udržet si tu nepolitickou notu. On je za tím ale taky trošku příběh. S politickým aktivismem á la hardcore majáles jsme se setkali už vícekrát. Většinou se nás netýkal, ale pokaždé vyvolal nechuť jako máloco a jednoduše nám svědomí nedovolila vůči té svazácké pakáži a jejich totalitním praktikám mlčet. Bylo mimochodem v tomto směru velmi poučné sledovat všechno to vydírání, vyhrožování, očerňování, lhaní, pomlouvání, strašení a nátlak, kterému čelil pořadatel hardcore majálesu. Všechna čest, že to vydržel tak dlouho. On si holt mylně myslel, že aktivistické kapely, které si tam pozval, dělají v první řadě hudbu a až v druhé politiku, ale ono je to naopak. A jak sám říkal - tohle nezažil ani za totáče. Opravdu chceme, aby tenhle typ lidí ovládl něco, co je nám blízké? Myslím, že to nechceme my a že to nechceš ani ty. Nejsme taky jediní, kdo si problému všímá. Viz nedávný případ Nergala a jeho trička "black metal against antifa". Evidentně už má těch zákeřných politruků taky plný zuby. My chceme, aby v metalu mohl každý vyjádřit svůj názor. Nepřijmeme ale nikdy aktivisty, kteří se snaží tuhle subkulturu takzvaně očistit od všeho, co jim nesedí do jejich světonázoru. Víš, že třeba na již zmíněném majálesu hrála i muslimská kapela? My s tím neměli problém. My tedy patřili mezi ty tolerantnější, přestože jsme byli démonizováni jako pravý opak. Muslim hrající metal mi vzhledem k nepřátelské povaze islámu vůči hudbě dává asi takový smysl jako černoch hlásící se do ku-klux-klanu, ale když někdo myslí, že to smysl dává, tak ať se vyjádří. My se taky vyjadřujeme a počítáme s pochvalami i kritikou a je to tak naprosto správně. Špatně je to ve chvíli, kdy někdo řekne, že ten či onen názor by se měl zakázat nebo zcenzurovat, atd. Takový jedinec, jedno ve jménu čeho to dělá, dosahuje občas krátkodobého úspěchu, ale jaká je cena? Stačí se rozhlédnout po naší společnosti. Drtivá většina lidí považuje za naprosto normální, že když se jim nějaký názor nelíbí, tak by ho klidně zakázali. Málokdo si uvědomuje, že každá totalita v historii stála a držela přesně na tomhle typu lidí (A na udavačích, těch je dnes taky jako potkanů.). A toto uvažování je opakem naprostého základu naší civilizace, která se tak daleko rozvinula ne díky křesťanství nebo něčemu podobnému, ale díky touze přijít věcem skutečně na kloub, která se nyní nejvíce promítá ve vědě, ale objevila se už ve filosofii, čímž překonala křesťanství 600 let předtím než vzniklo, islám pak o 1200 let. Bát se náboženství nebo okolo něj v dnešní době chodit po špičkách by ve světle tohoto poznání bylo čirým šílenstvím a pravým opakem civilizovaného jednání.

3. Od roku 2016 dochází v kapele každý rok ke změně ve složení kapely. Je teď skupina stabilní nebo plánujete nějaké změny.

Snad už ano. A abych se trošku rozepsal, žádná z těch změn nebyla plánovaná. Když si to promítnu, tak vlastně jedna, hned ta první, byla kvůli hádce, další byla z důvodu, že to celkově dotyčnému nesedlo a další tři byly z rodinných a pracovních důvodů. To je holt život.

4. Jedete teď "šnůru" koncertů oslavující 30.výročí thrashové legendy V.A.R., jednou ze zastávek budou 1.listopadu i domovské Pardubice (RC Ponorka). Chystáte něco speciálního.

Budeme hrát celý Mohamord. Ale jinak se prostě a jednoduše chystáme si to pořádně užít a chceme, aby si to lidi užili s náma. Mohamord se díky zmíněným personálním změnám sice obohatil, ale taky se o tři roky posunul a my jsme fakt šťastní, že máme tenhle porod za sebou. Tvořit je vždycky krásný, ale znáš to - od všeho si člověk musí prostě dáchnout.

5. Jaké byly vaše hudební vzory ?

Pokud myslíš při tvorbě, tak tam jsme se spíš snažili nemít hudební vzory :D ... Když už něco tvoříš, tak prostě chceš být nějak originální, i když zrovna nevymýšlíš zbrusu nový styl hudby. A ano, občas trneme hrůzou, kde jsme se v jakém riffu do něčeho trefili nebo se tomu moc přiblížili, tak snad toho bude co nejmíň. Průžezem kapely ale jinak poslouchámé vše možné od heavy až po death. Je to hodně podle nálady, ale v tvorbě se nesnažíme být následovníky těch či oněch. Snažíme se být Dysangelium.

6. Nejbližší plány do budoucna ?

Trošku se chceme zasoustředit na zahraničí a hlavně taky konečně rozhodit mezi lidi nějaký nový merch. Už je nejvyšší čas. :) Každopádně ti ještě jednou velmi děkujeme za rozhovor. Šel jsi k věci a my jsme rádi, že jsme se mohli vyjádřit k otázkám, které jistě mnohým letí hlavou.