MANUAL DOKONČUJE NOVÉ ALBUM "VÁLKA BOHŮ"

Rozhovor s frontmanem, kytaristou a skvělým showmanem kapely Manual Vaškem Ádou Brzkem

MANUAL, královéhradecká hard&rollová skupina dokončuje nové album s názvem "Válka Bohů".

Nejen o této novince jsme si povídali s kytaristou, frontmanem a showmanem kapely Vaškem "Ádou" Brzkem.

1. Za pár dnů (24.10.2021) oslavíš 34. narozeniny, skončí Kristova léta, která bývají označována za životní milník. Stále mladý, ale už ne "kluk". Jak v životě, tak v práci... za tuto dobu se toho stalo hodně - když to vezmu ve vztahu k muzice - zákazy koncertování, různá omezení, pak částečný comeback na pódia, natáčení nové desky...Teď zase začínají blbnout s další vlnou pandemie... Jak vzpomínáš na uplynulý rok?

Doba je strašně zvláštní. Je mi z toho opravdu smutno, co se kolem stále děje. Nicméně díky tomu jsme měli čas na přípravu nových skladeb na desku, kterou připravujeme. Hraní jsme letos měli také dost a od začátku června, kdy to šlo, až po konec září, jsme se prakticky nezastavili a z posledního hraní odvezli ty naše krámy rovnou do studia. Musím říct, že posledních 14 dní pro mě bylo opravdu náročných. Víkendy strávené ve studiu, v týdnu po práci taktéž. Jsem rád, že už je to za mnou a můžu s klidem říct: Dal jsem do toho všechno! 16.dnů ve studiu. Zbývají vokály hosta Dana Horyny a našeho úžasného basáka Honzy. A je to.

2. V kapele MANUAL jsi od jejího založení. Můžeš nám přiblížit, jak se kapela formovala, kdo byl v první sestavě, kdo přišel s názvem Manual?

Kapelu jsem založil se svým otcem, bubeníkem a tehdy skvělým vokalistou v jednom. Brzy se k nám přidal klávesák Jan Čubr a baskytarista Honza Bakeš. Hráli jsme převzaté skladby, jezdili klasické zábavy, plesy, narozky, firemní akce apod. I když za to byly peníze, tak to byla děsná dřina. 6-8 hodin vyhrávat a ještě se udržet na nohou a být milý ke všem těm lidem není jednoduché. Později jsme zkusili napsat pár písní a z nich bylo naše první album. A pak už jsme to chtěli dělat víc a víc. Hrát vlastní věci a stát se slavným, jak jednoduché. Postupem času se vytratil klávesák, prostřídalo se v kapele několik kytaristů, Honza Bakeš několikrát odešel a zase se vrátil, museli jsme vyměnit bubeníka a hle, jsme u nynější sestavy MANUALu.

Vzpomínám si, jak jsme přemýšleli s tátou nad názvem. Všude hrála různá uskupení, která tahala hudbu z kláves a my jsme jim říkali automati. No a jako odpověď na všechny ty automaty byl MANUAL.

Kapela, která si zakládá na tom, že co nezahraje, to posluchač na živém vystoupení neuslyší. Spousta kapel používá různé samply, které jsou sice někdy moc fajn, ale nám se zatím daří tomu obloukem vyhýbat. Časem vzniklo několik různých návrhů na logo a MANUAL byl rázem podtržen i vlastní značkou.

3. Ty a kytara? Kdy jsi začal hrát? A vzpomeneš si na svůj první nástroj? Vždycky jsi chtěl být ve středu a v popředí jako sólový kytarista? Co bylo tím impulsem začít hrát a hlavně pak vydržet cvičit a cvičit? Vedle kytary jsi hlavní zpěvák Manualu - jak to bylo se zpěvem, mikrofon ti byl přidělen, nebo jsi ho drapnul do ruky sám?

Jo, tak to už se dnes zdá opravdu dávno.

To mi mohlo být tak 11-12let. Máma mi sehnala akustickou 3/4kytaru a já se začal učit akordy. Asi 2 roky na to jsem přešel na elektrickou kytaru a dostal jsem starou Diamant LesPaul, která vážila asi 10 kilo. Pak jsem to začal střídat jako holky v té době. Měl jsem pár okamžiků, kdy jsem se na to chtěl vykašlat, ale táta mě u toho vždycky udržel. Když jsme začali hrát jako Manual, chtěl jsem být jako Petr Janda. Miloval jsem jeho sóla a s jakou lehkostí je hraje. O to víc jsem nadšený, že můj první kytarový vzor je jedním z úžasných hostů na připravovaném albu. Co se zpěvu týče, tak jsme v kapele zpívali tři a různě se střídali. Později odpadli 2 zpívající hráči a zpěv mi tak nějak zůstal.

4. První album s názvem "Morbus Crohn" vyšlo v roce 2008, o rok později "Co nás ještě čeká" a pak už začal 3 letý cyklus - 2012,15,18 a teď 2021 (když nepočítám bestoffku "Deset kvaltů" z roku 2019"). Každé album je obrovský kvalitativní skok. To poslední s názvem "Písně pro živý" je skvělé a skladby z něj se staly značně žádanými hity fanoušků kapely.

Je to tak. S každým albem přišla změna studia a s tím spojená vyšší kvalita nahrávky a také to stálo mnohem více peněz. Proto jsem moc rád, že se nám i skrze naše fanoušky podařilo na desku vybrat. Cca polovinu jsme zainvestovali sami. Všem těm lidem, kteří nás podpořili, patří obrovský DÍK. A důležité je, že každý, kdo nás podpořil, dostane odměnu, která náleží té či oné částce.

"Písně pro živý" byl do jisté míry zlom. Kvalita vzrostla, CD samotné mělo dobrý dosah a klip udělal také své. Spousta lidí si začalo na koncertech zpívat s námi nejen Píseň pro živý, ale i ostatní skladby. Začalo být běžné, že lidé, které jsme neznali, znali naše písně. Muzikantův sen. No a pak přišel Covid a po něm tak trochu restart.

5. O nové placce zatím prosáklo něco málo informací ( z FB) - bude na něm 12 skladeb a na nahrávkách uslyšíme zajímavé hosty - Petra Jandu (Olympic), Luboše Suchánka (Komunál), Martina Motnika (basák Accept). Můžeš nám sdělit, jak jste hosty vybírali, jakou formou se podíleli na nahrávání alba a vznikla při tom nějaká zajímavá situace?

Ano, 12 zbrusu nových skladeb. Hosté co už něco dokázali a mají toho dost za sebou. To je další album ze života nejednoho posluchače. Když jsme začali oslovovat konkrétně tyto hosty, zarazilo mě, jak shovívaví byli. Ani jeden si nevymýšlel výmluvy, proč to pro nás neudělat a rovnou potvrdili svou účast. Je to obrovská čest pro nás, kluky z Hradecké vesnice, že s námi ztrácí čas takové hvězdy. Dokonce, když si Petr Janda najde chvilku, aby se pozastavil nad našimi skladbami a snažil se nám poradit co dělat jinak a co naopak nedělat, tak je to prostě úžasné. Jak říká náš skvělý basák Jan, nestává každý den, aby ti radil Petr Janda. Za mě obrovské WAU. Můj velký vzor už 20 let.

6. Album se nahrávalo ve studiu Benas na Seči. Co vám dalo nejvíce zabrat?

Tady bych chtěl poděkovat Mílovi Sládkovi, producentovi, mistrovi zvuku a parťákovi, co nezkazí žádnou srandu. A že jsme se smáli často a od srdce.

Ale teď zpět k tématu. Mně osobně dalo nejvíc zabrat zpívání. Ne snad kvůli tomu, že bych to nezvládal (i když občas jsem to fakt nedával J ), ale vyždímalo mi to spoustu energie. Každý po tomto natáčení víme, kde jsou naše limity, a je jen na nás, kdo a jak s tím bude do budoucna pracovat.

7. Kdo napsal muziku, kdo texty, kdo navrhl a vymyslel booklet?

Většinu skladeb napsal Honza Bakeš. Já se podílel jen asi jednou skladbou a to Válkou Bohů, ale text napsal opět náš skladatel a básník, výjimečný Jan. Bez něj by kapela natáčela nové desky ne po třech letech, ale po deseti. 😀 Je to tak. Obrovský dík jeho nápadům.

Co se bookletu týče, tak pro změnu vzešel z chaloupky, kde pobývá náš Honza se svojí životní láskou, která dala celému obalu nápad. Ten jsme fotili v neděli 17.10 a moc se těšíme na výsledek.

8. 20.listopadu by měl proběhnout křest alba v CC Lucie v Hradci Králové. Už jsou známí kmotří/kmotry a případně další kapely, které nové album oslaví s vámi? A čím se bude CD křtít ...naposledy to byla zelená....?

Pokud Covid dá, kmotry neboli Il Padrino budou kluci ze Zeros Bikers, kteří si právě tuto výsadu pořídili na Startovači. Jednáme ještě o jednom velmi speciálním hostovi, ale jelikož to ještě není potvrzené, nechci nic zakřiknout ani prozradit.

Co se výběru nápoje týče, zelená byla fajn, ale poslední rok jsem neviděl nikoho, kdo by ji pil. Budeme muset zapřemýšlet, a uvidíme, jestli nakonec nedojde na nějakou improvizaci, jak je u nás zvykem.

9. Na "pořízení" alba vám přispěli fanoušci na platformě Startovač. Vybralo se potřebných 75 tisíc. Počítali jste s tím, že vás lidé takto podpoří, nebo tam byl stín pochybnosti?

Budu se opakovat a ještě jednou poděkuji. Děkuji všem, kteří přispěli. Moc si toho všichni v kapele vážíme! Zpočátku jsem pochyby měl, lhal bych, kdybych tvrdil, že ne. Ale postupně to rostlo a ještě před vypršením limitu bylo vybráno. Všem těm fanouškům to vrátíme pořádnou porcí poctivého Hard&Rollu. Máte se na co těšit!!!

10. Před covidem jste měli pěkně našlápnuto. Výhra v soutěži rockových kapel Sumo rock, nový videoklip, support skotským legendám Nazareth... Co ty považuješ za dosud největší úspěch kapely a máte nějakou metu, které chcete dosáhnout?

Takových met je ještě mnoho. Každý máme nějaké sny, představy a přání, kam bychom se chtěli dostat, kde zahrát a před kým. Nazareth byla velká zkušenost, a i když jsme na pódiu neměli moc místa, myslím, že jsme podali skvělý výkon. Výhra v Sumo byla také něco. Tehdy byla trochu jiná pravidla než dnes a my nakonec vyhráli o jeden jediný bod. Vzpomínám si, jak jsem vyskočil a zařval z plných plic, jakou jsem měl radost. Byl to úžasný pocit. Mé skromné přání je vyrazit na turné s nějakou větší kapelou. Třeba Škwor, Harley nebo Rybičky. Něco takového. 😉

11. Manual hraje pro dobrou věc aneb když nepomáhá stát, pomáhají rockeři. Jako kapela spolupracujete řadu let s fesťákem, který organizuje Jirka Hugo Hučko - Nadějefest v Pilníkově, dokonce jste složili i "hymnu" fesťáku... To je super... Jak se díváš na podobné akce a zažíváte při hraní na benefici trochu jiný pocit než na "normálním" koncertě?

Když jsme začali s Jirkou spolupracovat, tak hned na první akci šlo o dvě opravdu moc nemocné děti. Jedno se bohužel nedožilo ani té benefice. To mě tenkrát opravdu vzalo a moc se mi na tu akci ani nechtělo. Jenže ne vždy, to končí takhle...Takže když můžeme pomoci, i jen tím, že někde zahrajeme, je to v tu chvíli to nejmenší co můžeme udělat. Rozdíl mezi typy akcí moc nevidím. U NadějeFestu je ještě ten rozdíl, že tam celý víkend hrají opravdu tvrdé kapely. Takže člověk má dojem, že je na normálním fesťáku. Navíc letos se povedl ještě jeden kousek a to, že každá kapela, která hrála na Naději podepsala hrníček, který se posléze dražil. No a ten náš se prodal asi za 5000,- Kč, což ten víkend byl naprostý rekord. Za to opět moc děkujeme. Výtěžek šel samozřejmě tam, kde byl potřeba.

12. Silnou základnu má Manual v řadách motorkářů, zejména těch hradeckých Zeros Bikers. Jak k této vzájemné podpoře došlo?

Zde to vzniklo tím, že člen Zeros Bikers je mimo jiné otec našeho nejmladšího rekruta Mariana. Jsou to hoši (i dámy), kteří mají navenek opravdu tvrdé skořápky, ale nenechte se mýlit, jsou to kamarádští, přívětiví chlapáci s velkými srdci, připraveni pomoct tam, kde je zrovna třeba. Ať žijí naší Il Padrino!

13. Na vašich webovkách máš jako své motto napsáno: Žij tak, aby až umřeš, měli tví známí na co vzpomínat... Stále to platí?

Platí, i když stále častěji používám

,, Hlavně se z toho neposrat!" Asi to změním.

14. Co ty v roli táty? Máš dva kluky, Venouška a Danečka... už se u nich projevují nějaké sklony k muzice? Nesníš o svém "hudebním následníkovi" jako to měl třeba Eddie Van Halen s Wolfangem, Miloš Dodo Doležal s Milošem Jr..... nebo o založení rodinného bandu?

Hlavně NE rodinný band! To jsem zažil se svým tátou a díky nechci. I kdyby moje děti začali na něco hrát, tak je budu podporovat a pomáhat jim co jen to půjde, ale nikdy neodpustím, aby je starej dědek, kterým se stanu brzdil. Nehledě na zcela odlišné věkové názory. Venda hrál na kytaru rok. Letos skončil, protože ho to nebavilo. Musí to být hlavně koníček, musí tě to bavit. On je mnohem lepší ve sportu, který ho i baví. No a Dan, tomu byly tři a už teď dokáže bezchybně zopakovat melodii skladeb, které slyší z YouTube nebo z reklam. Nepřestává mě udivovat, když ho slyším, jak si brouká tu či onu melodii. Ale abych nekřivdil Venouškovi, tak on ten sluch má taky, pamatuje si strašně moc textů, jen ještě nepřišel jeho čas.

15. Rockeři většinou stráví více času na cestách, než na pódiu. V sezóně každý víkend on the road... co ti na to říká tvoje žena?

Samozřejmě, že je to občas složité, ale dá se to skloubit, prostě musí. Hraju déle než jsme spolu, takže už mě jako muzikanta poznala, věděla, do čeho leze. I přesto občas k mírným potyčkám docházelo.

Teď přes Coronu jsem byl pořád doma, přes léto zase pořád pryč. Vyvážené.

Myslím si, že když chceš dělat cokoli, ať už to jsou modely letadel, sport nebo chodit chytat lelky do lesa, musíš to dělat tak, aby to mělo nějaký smysl. To samozřejmě žere čas o tom žádná.

16. Co bys chtěl vzkázat fanouškům Manualu?

Přátelé, kamarádi, fanoušci, za celou kapelu moc děkuji za podporu a za to, že sdílíte naše příspěvky na FB, že chodíte na akce a vytváříte mnohdy nezapomenutelné zážitky. Vrátíme vám to v podobě nového CD ,, VÁLKA BOHŮ ". Držte se a doufám, že se opět brzy uvidíme. Váš Vašek Áda Brzek.

Děkujeme za rozhovor.