MICHAL MĚL  BÝT PODLE LÉKAŘŮ LEŽÁK ! TEĎ ŘÁDÍ NA VOZÍKU V EPICENTRU MOSHPITU !

" Já jsem dost tvrdá palice a nikdy nic nevzdávám. Proto taky tvrdá muzika. Vozejk není to nejhorší, co se lidem může stát ..."

Michala jsem potkal na pár koncertech. Většinou šlo o kapely z nejtvrdší a nejextrémnější metalové odnože. Poznáte ho hned. Je vždy v první frontové linii před pódiem. Nikde v závětří ho nehledejte. Snad jen o pauze někde u baru. To, co Michala odlišuje od ostatních návštěvníků koncertu je jeho vozík. Pro něj však v tuto chvíli není "kriplkára" hendicap. Dokáže ji mistrně ovládat a stává se jádrem moshpitové cirkulárky.

Několikrát během vystoupení kapely ho pár silnějších jedinců zvedne i s kárkou a Michal "zahrozí" a zaktivizuje do boje další diváky. Upřímně si nedokážu představit tyto momenty sounáležitosti metalheads třeba na koncertě kapel jako Kryštof, Jelen... Nějak mi to tam prostě neštimuje. " Only metal is live and true".

Michalovi jsme položili pár otázek, určitě stojí za to přečíst si jeho názory a odpovědi. Některé budou pěkně na tělo, tak uvidíme.

1. Co ty a muzika? Proč zrovna tvrdá muzika ? Může za to i skutečnost, jak si život s tebou tvrdě zahrál ? Kdy jsi poprvé "přičichl" k metalu a vzpomínáš na svůj první koncert ? Jak jsi se cítil, když jsi poprvé na vozíku dorazil do sálu ? Nasměroval sis to hned před pódium ? A kdy jsi byl na "muzice" naposled ?

Vždycky mě muzika zajímala. Metal jsem začal poslouchat v pubertě asi jako většina metalistů. Možná trochu ano líbí se mi ta energie , brutalita,rychlost. První koncert no bylo to tak různě po hospodách a klubech, ale na ten pravý death metal jsem si musel počkat až v Kraftu, dnešní Továrna v HK.

Ze začátku to nebylo tak akční, musel jsem si trochu zvyknout na lidi, předpovídat situace v prostorách často s minimem světla. Dneska je to v pohodě, lidi jsou na vozejky zvyklý, dřív jsem byl všude za exota a lidi hodně koukali, ale já jsem na to zvyklý. Metalisti jsou v pohodě, i když část z nich je asi překvapená tím, že jsem se tam objevil. Protože předtím asi nikoho takového neviděli, po chvíli se dáme do řeči a zjistí že jsem další člověk do party. Naposledy jsem byl v Továrně na koncertu Brutally Deceased,Mallephyr,Shiva Hypothesis.

2. Tvé oblíbené kapely? Kdyby sis mohl vybrat, na jaký hudební nástroj by si chtěl hrát?

Oblíbených mám hodně. Death , Arch enemy, Slipknot, v deathu toho poslouchám hodně. V kapele ? Asi na bicí to by mě bavilo

3. Mám o tebe občas strach, když tě diváci zvednou i s vozíkem nad hlavu. Je to docela váha a řada "zvedačů" má upito. Ty náklony vypadají občas strašidelně.... Nebojíš se občas ? A už byl někdy nějakej "držkopád" ?

No zvedači mají upito, ale já už podle úchopu a naklonění poznám, že se schyluje k průseru. Jednou mě takhle vyklopili, že jsem vypadl rovnou na stage, to jsem si docela namlátil. Museli mi donést další rum !! Sám sebe se nebojím, to mám pod kontrolou, problém jsou lidi okolí. To musím trochu předvídat, občas o mě někdo zakopne. Naposled mi spadl do klína frontman jedné kapely a dostal jsem jeho hlavou do nosu... teklo trochu krve, ale nic co by nespravil rum. Držkopády byli většinou venku. Při cestě z akce jsem trefil díru v chodníku. Byla tma, vystřelilo mě to jako z katapultu. Tak mě oprášili a jeli jsme dál. Jednou jsem se skutálel z travnatého kopce dolů, zaseklo se mi přední kolo, byla tma a jak jsem vypadl ven, vozejk mi přeletěl přes záda. Chtěli mi volat záchranku, ale kamarád mě oprášil a jeli jsme směr nonstop !

4. S vozejkem děláš další pěkný vylomeniny, jako třeba pověstnou  jízdu na zadních... Vozejk dostává asi pěkně zabrat, kolikátej v pořadí vlastníš a máš nějakou spešl výbavu a konstrukci ?

Vozejk dostává to, co snese. Už mám v pořadí sedmý kus. Tento poslední má spešl výztuhu na metal. Karbon blatníky, neprůstřelné pláště pneumatik, kde je 8 atmosfér. Ještě bych chtěl odpružená přední kolečka, aby to lépe tlumilo rázy v moshpitu, ale už i na tom se pracuje.

5. Tak teď trochu otázka na tělo - co se ti přihodilo, že sedíš na vozíku? Jak dlouho už a jak to snášíš ?

Jsem od narození postižený DMO, to znamená, že mozek nesprávně řídí svalstvo. Svalové křeče , zkrácené šlachy. Měl jsem být jenom ležák. Ale speciálním cvičením jsem to dotáhl až sem. Ale je to boj, nedá se to vyléčit, nejsou na to léky. Prodělal jsem hodně operací. Já jsem dost tvrdá palice a nikdy nic nevzdávám. Proto taky tvrdá muzika. Vozejk není to nejhorší, co se lidem může stát, zažil jsem daleko horší příběhy lidí kolem mě. Prostě si nato zvykneš, drama z toho dělají lidé kolem, i když i to se už hodně zlepšilo.

6.Jak se díváš na současnou situaci - myslím coronavir a to šílenství a humbuk kolem něj ?

Současná situace mě rozčiluje v tom, že se zbytečně straší lidi. Obyčejná chřipka také zabijí... a rizikovou skupinu obyvatel bychom měli chránit celý rok tím, že se budeme chovat zodpovědně i v době chřipkové epidemie, což je většinou na podzim. V Česku zemře ročně 2500 lidí na chřipku a nikde se o tom nepíše. Škody budou velké hlavně z hlediska ekonomiky. Všechny kulturní akce jsou zatím více méně zrušeny. Festivaly zrušeny, pokud to vezmeme z naší zájmové oblasti. O těch dalších ani nemluvím ...

7.Jak teď trávíš večery, které by jinak patřily návštěvě koncertů ? Sjíždíš doma CD, nebo sleduješ nějaké live přenosy ?

Určitě, čas trávím s muzikou, která u mě hraje každý den , na YT koukám také každou chvíli, hlavně na nové kapely nebo songy. Live si dám, až bude celá tahle záležitost za námi.

8.Už se těším, že se zase někde v brzké době uvidíme (třeba v hradecké Továrně) a určitě si na to připijeme. Jakou kořalku máš nejraději a kolik panáků je tvůj rekord ?

Mám rád rum a Jameson. Rekord je asi 10 panáků, a to už mě museli vynést ven. Ovšem v Továrně na metalu, kde člověk hodně skáče, tak to vypotí. Takže tam bylo třeba 7 kousků oblíbeného rumu.

9.Teď bych potřeboval nějaký tvoje životní moudro, citát nebo krédo, ať mám "tahák" do titulku

Nikdy to nevzdávej!